Pavel Turek

Spoluobčané,

v našich poštovních schránkách se objevila komerční nabídka firmy, která nám nabízí provedení kontroly úniků tepla domů. Nabídka může vyvolat mylný dojem, že provedení kontroly je všeobecně povinné. Takto to není. Např. na Informačním portálu Ministerstva průmyslu a obchodu se lze dočíst, že doložit energetickou náročnost budovy průkazem energetické náročnosti budovy musíme při:

a.) výstavbě nových budov,

b.) při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m², které ovlivňují jejich energetickou náročnost,

c.) při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz podle písmene a.) nebo b.).

Publikace „Jak hospodařit s dešťovou vodou na soukromém pozemku“ je praktický rádce pro obnovu propustnosti povrchů a zasakování vydaný Ústavem pro ekopolitiku, o. p. s.

Něco málo z předmluvy:

Mít vlastní domek v krásném prostředí to je sen mnohých. Splnění půlky snu pořídit si nemovitost se mnohým podařil, a tak okraje a okolí velkých měst obrůstá nová zástavba. Řada nových sídlišť má v názvu slunce – Sluneční vrch, Slunečná čtvrť… Slunce v nás vzbuzuje radost, pohodu a bezpečí. Naopak vztah k vodě, možná i s ohledem na povodňové zkušenosti nedávné doby, vypovídá spíše o obavě,
strachu a respektu. Voda znamená bláto, vlhko, problémy.

A snad i proto u nových nebo rekonstruovaných objektů vzniká spousta nových zpevněných ploch. Vydláždit, vyasfaltovat nebo vybetonovat část pozemku je velice snadné, různé stavební firmy a hypermarkety nabízejí ucelené programy a návody, jak tyto plochy vytvořit a dešťovou vodu co nejrychleji z bezprostřední blízkosti domů. Co se s ní dál stane a jak chybějící vláhu nahradit není v české kotlině na pořadu dne, ať se stará stát. A tak pro lidskou neznalost, lhostejnost a někdy i pohodlnost (povinné sekání trávníku) se okolí domů mění postupně na poušť.

Postupné zastavování krajiny doprovázené stále se zvyšujícím podílem nepropustných ploch (komunikace, střechy budov atd.) na úkor propustné půdy negativně ovlivňuje přirozený koloběh vody. Srážková voda (tj. dešťová voda a voda vzniklá táním sněhu) již nemůže v dostatečné míře vsakovat do půdy a obnovovat zásoby podzemní vody. Místo toho odtéká po zpevněném povrchu povodí do stokové sítě nebo do vodotečí a stává se jednou z příčin lokálních záplav. Zároveň se půda v zastavěném území nadměrně vysušuje, vegetace hyne a tím se mění i mikroklima (sušší vzduch, větší množství prachových částic ve vzduchu apod.). Existují však možnosti, jak tuto situaci alespoň částečně napravit, a to přijetím opatření na jednotlivých pozemcích. Srážkovou vodu lze totiž pomocí různých zásahů vracet do přirozeného koloběhu vody. Nejzákladnějšími typy opatření jsou zařízení na vsakování srážkové vody a přeměna původně nepropustných zpevněných ploch na propustné.