Comeback legendární dvojice komiků "Sunny Boys" na prkna, která
znamenají svět. Humorná a zároveň lidská komedie o přátelství a zašlé
slávě dvou bývalých přátel a hereckých kolegů. Nejlepší hra jednoho z
nejúspěšnějších a nejhranějších amerických dramatiků.
Po včerejší návštěvě ( 7.11.2015) úžasného představení s
neuvěřitelně skvělými výkony pánů Heřmánka a Žáka jsem se rozhodla vám
všem ,kteří stojíte nejen na jevišti,ale jste tvůrci představení tam,kam
běžný divák nevidí,velmi srdečně poděkovat.
Sama mám k tomuto
prostoru velice úzkou vazbu. .Nejen,že jsem v tomto hledišti byla večer
4,4,1968 v den své svatby,ale byla jsem také členkou souboru Laterna
magica a navíc v hledišti prožila dny po 21.8.1968. Chodím tedy do
tohoto divadla velmi ráda,nejen z těchto důvodů,ale zejména proto,že
většina představení je na vysoké úrovni.Ještě jednou velký dík nejen za
včerejší výkony./ pozn.pí.Heřmánkvé jsem osobně po představení
gratulovala/
Mnoho úspěchů do dalších let přeje
Alena Kotoučová
-------
Vážení přátelé,
byla jsem včera (24.6.2015) ve vašem divadle. Hráli jste "záskokové" představení Sunny Boys. Skvěle jsem se pobavila.
Děkuji všem, kteří se na včerejším večeru podíleli!
Eva Hlaváčová
--------
Radmila Hrdinová
V pražském Divadle Bez
zábradlí měla 25. března premiéru hra amerického dramatika Neila Simona
The Sunshine Boys. V překladu Ivo T. Havlů se u nás hrála pod názvem
Vstupte..., nová inscenace ji uvádí jako Sunny Boys. Na příběhu dvou
kdysi slavných kabaretních komiků, kteří se po letité odmlce scházejí,
aby společně oprášili své nejslavnější číslo pro jediné vystoupení v
televizní revui, zachytil Simon mnoho z mentality lidí, kteří se hřáli
na výsluní mediální slávy a nyní se jen těžce smiřují s propadem do
nemilosrdného zapomnění. Simonova hořká komedie postihuje konkrétním
způsobem chování těchto hrdinů: bleskovou proměnlivost jejich nálad,
ješitnost a lpění na detailech, jež se nezúčastněnému pozorovateli mohou
jevit směšné, ale pro ně samé znamenají záchytné body jejich někdejší
slávy a v širším smyslu i jejich naplněného života.
Simonovy hry jsou kvalitním bulvárem s vděčnými hereckými příležitostmi.
Sunny Boys v Divadle Bez zábradlí nastudoval jako host ruský režisér
Boris Ščedrin, pro něhož je práce s hercem velmi důležitá a na výsledku
je to znát. Do rolí Williho Clarka a Ala Lewise obsadil odvážně Karla
Heřmánka a Zdeňka Žáka, ačkoli jsou psané pro herce o generaci starší.
Ščedrin ale nevede oba protagonisty k jakékoli stařecké stylizaci, ale
ukazuje prostě dva unavené herce, kteří vzdali zběsilé tempo boje o
existenci, jež americká společnost a zejména profese komiků – bavičů
vyžaduje. Liší se jen ve vnějším výrazu – zatímco Žákův Al se snaží
pečlivým oblečením a uhlazeným chováním udržet přijatelnou formu své
lidské důstojnosti, Heřmánkův Willie už kašle na jakékoli dekorum a žije
zalezlý jako jezevec ve své odpudivé garsonce z konzerv a láhve whisky a
jeho duch se vznáší v minulosti na stránkách divadelního zpravodaje,
aby byl každý týden nemilosrdně konfrontován s dalšími nebožtíky z řad
svých někdejších kolegů. Svou rezignaci kompenzuje vzteklými výbuchy na
špatně fungující zámek u dveří a iluzemi o vlastní důležitosti. Setkání
obou znepřátelených kolegů a zejména pak společná zkouška jejich výstupu
představuje řadu skvostně rozehraných situací, přičemž pod vnější
slupkou komediálnosti se chvěje lyričtější struna prostého lidského
osamění a strachu. Oběma hercům dobře sekunduje Martin Kubačák jako
nezměrně trpělivý Willieho synovec Ben. Sunny Boys Divadla Bez zábradlí
nabízejí pobavení i hlubší sondu do citlivé oblasti lidských vztahů v
poslední etapě života.
PRÁVO, 9. dubna 2003
Videozáznam z představení
5. duben úterý19:00
Antony Jay, Jonathan Lynn: Jistě, pane premiére!
6. duben středa19:00
Woody Allen: 2x Woody Allen